Dentální hygiena Třebíč

Časté dotazy

Co vás zajímá o ošetření a péči o zuby? Vyberte si otázku nebo si projděte všechny odpovědi.

Bude dentální hygiena bolet?

Nebudeme vám lhát – někdy může být dentální hygiena nepříjemná a někdy může i bolet.

Záleží na stavu vašich dásní, množství zubního kamene, citlivosti zubů i na rozsahu ošetření. Pokud jsou dásně zdravé, bývá ošetření většinou dobře snášeno. Pokud jsou ale zanícené, krvácivé, jsou přítomné hlubší parodontální kapsy nebo citlivé zubní krčky, může být některá část ošetření citlivější.

U parodontologických pacientů proto při vstupním ošetření zpravidla používáme také slizniční anestezii s lidokainem, která pomáhá citlivost při ošetření zmírnit.

Pokud vás trápí citlivé zubní krčky, máme k dispozici také přípravky, které dokážou jejich citlivost výrazně zmírnit.

Nečekáme, že budete bolest jednoduše „muset vydržet“. Pokud je vám něco nepříjemné, řekněte nám to. Můžeme upravit způsob ošetření, pracovat po menších úsecích, dát vám pauzu nebo zvolit jiný postup.

Naším cílem není ošetření za každou cenu dokončit co nejrychleji. Chceme, aby bylo účinné, ale zároveň pro vás co nejlépe zvládnutelné.

Zpět na přehled dotazů ↑

Čistím si zuby pravidelně a nic mě netrápí. Proč chodit na dentální hygienu?

U čištění zubů nejde jen o to, kolikrát denně vezmete kartáček do ruky, ale především o to, jak kvalitně zuby skutečně vyčistíte.

Často pacientům říkáme, že jedno opravdu důkladné čištění má větší smysl než dvě rychlá a odbytá. Důležité je odstranit povlak ze všech ploch zubů, podél dásní a z mezizubních prostor – a právě tam bývá nejčastěji problém.

U dětí k tomu přistupujeme trochu jinak. Tam doporučujeme čistit pravidelně alespoň dvakrát denně, klidně i třikrát. Častější čištění pomáhá vytvořit návyk a zároveň zvyšuje šanci, že budou zuby během dne opravdu dobře vyčištěné.

A proč dentální hygiena, když si zuby čistíte a nic vás netrápí?

Protože řada problémů v dutině ústní dlouho vůbec nebolí. Zánět dásní nebo začínající onemocnění parodontu mohou probíhat bez bolesti a člověk si změn nemusí všimnout.

Na dentální hygieně proto nekontrolujeme jen to, zda si zuby čistíte. Díváme se na stav dásní, krvácivost, přítomnost povlaku a zubního kamene, mezizubní prostory i na to, jak vaše domácí péče skutečně funguje.

Nejde o hledání chyb. Někdy stačí drobně upravit techniku, změnit velikost mezizubního kartáčku nebo upozornit na místo, které se při běžném čištění snadno přehlédne.

A pokud je všechno opravdu v pořádku? O to lépe. Naším cílem není za každou cenu něco najít, ale pomoci vám tenhle stav co nejdéle udržet.

Zpět na přehled dotazů ↑

Zubař mi vždycky odstranil zubní kámen. Proč mě teď posílá na dentální hygienu?

Tohle je naprosto pochopitelná otázka. A ano – profylaktické odstranění zubního kamene je součástí péče vašeho registrujícího zubního lékaře a za stanovených podmínek je hrazené ze zdravotního pojištění.

Dentální hygiena ale není jen „odstranění zubního kamene“.

Zubní lékař má při preventivní prohlídce na starosti celou řadu dalších věcí – kontroluje stav zubů, výplní, parodontu, sliznic a dalších struktur dutiny ústní. Odstranění zubního kamene je pouze jednou ze součástí této péče.

My máme na dentální hygienu vyhrazenou celou návštěvu. Díky tomu můžeme nánosy odstranit důkladněji i z hůře přístupných míst a následně povrch zubů pečlivě dočistit a vyhladit. Čím hladší povrch po ošetření zůstane, tím hůře se na něm nový povlak zachytává.

Ještě důležitější ale je, že samotným odstraněním zubního kamene problém nekončí.

Zubní kámen nevzniká jen tak. Vzniká z povlaku, který na zubech nějakou dobu zůstává a postupně mineralizuje. Pokud tedy pouze odstraníme kámen, ale nezjistíme, proč se na konkrétních místech opakovaně tvoří, řešíme následek, nikoli příčinu.

Proto při dentální hygieně kontrolujeme, kde povlak zůstává, jak si zuby čistíte, jaké používáte pomůcky a zda jsou pro vás vhodné. Následnou instruktáží se snažíme hlavně o to, aby se množství povlaku – a tím i další tvorba zubního kamene – co nejvíce snížila.

Zpět na přehled dotazů ↑

Krvácí mi dásně. Pomůže speciální zubní pasta?

Krvácení dásní není něco, co bychom měli jen „překrýt“ jinou zubní pastou. Nejčastěji je známkou zánětu, který vzniká tam, kde se dlouhodobě drží zubní povlak.

Často slýcháme: „Koupil/a jsem si Parodontax nebo Lacalut a čekám, jestli se to spraví.“ Zubní pasta může být vhodným doplňkem péče, ale sama příčinu krvácení většinou nevyřeší. Pokud na zubech a především v mezizubních prostorech zůstává povlak, změna pasty ho neodstraní.

Stejně tak není řešením krvácivé místo přestat čistit ze strachu, že mu čištěním ubližujete. Právě nedostatečně vyčištěná místa bývají ta, která krvácejí nejvíce.

Na dentální hygieně proto nehledáme jen způsob, jak krvácení na chvíli zmírnit. Snažíme se zjistit, kde a proč vzniká, zda jde pouze o zánět dásní, nebo už jsou přítomné známky onemocnění parodontu, a podle toho nastavíme další péči.

A nebojte – neznamená to automaticky, že si zuby čistíte „špatně“. Někdy stačí změnit techniku, velikost mezizubního kartáčku nebo se zaměřit na místa, která se při běžném čištění snadno vynechávají.

Zpět na přehled dotazů ↑

Jakou zubní pastu a ústní vodu si mám vybrat?

Jedna nejlepší zubní pasta neexistuje.

Pro většinu lidí je dobrou volbou běžná zubní pasta s fluoridy. Pokud fluoridy používat nechcete, alternativou mohou být například pasty s hydroxyapatitem – minerálem, který přirozeně tvoří významnou část tvrdých zubních tkání.

Mnohem důležitější než značka pasty je ale způsob, jakým si zuby čistíte.

Nejlépe dvakrát týdně doporučujeme vyčistit si zuby úplně bez pasty. Bez pěny, mentolu a výrazné chuti totiž nejlépe poznáte jazykem, zda je povrch zubů opravdu hladký a čistý, nebo na něm ještě zůstává povlak. Pasta může být dobrým pomocníkem, ale svěží chuť v ústech sama o sobě neznamená, že jsou zuby skutečně čisté.

A co ústní vody?

Ústní vodu většině pacientů pro každodenní používání rutinně nedoporučujeme.

Některé ústní vody obsahují účinné látky, které skutečně dokážou snížit množství bakterií nebo pomoci při konkrétním problému. Nejsou ale náhradou mechanického odstranění povlaku kartáčkem a mezizubními pomůckami a není důvod je automaticky používat každý den „pro jistotu“.

Antiseptické látky navíc nepůsobí jen na bakterie, které bychom v danou chvíli rádi omezili, ale zasahují celé prostředí dutiny ústní. Proto má podle nás větší smysl používat je cíleně, pokud k tomu existuje důvod.

Některé přípravky mohou při delším používání způsobovat zabarvení zubů, jazyka nebo výplní. Ústní vody s alkoholem mohou u citlivějších lidí také nepříjemně pálit nebo vysušovat sliznice.

Takže ani tady neplatí, že čím víc ústní voda pálí, tím lépe funguje.

Pokud máte konkrétní problém – zvýšenou kazivost, zánět dásní, sucho v ústech, citlivé zuby nebo jste po chirurgickém zákroku – může naopak správně zvolená ústní voda dávat velmi dobrý smysl. Pak je ale lepší vybrat ji podle toho, co skutečně potřebujete, než podle barvy lahvičky nebo televizní reklamy.

Zpět na přehled dotazů ↑

Jak často mám chodit na dentální hygienu?

Upřímně? Naším cílem je, abychom vás na dentální hygieně musely vídat co nejméně. :)

Pokud je stav vašich zubů a dásní stabilní a domácí péči zvládáte dobře, často nám úplně stačí jedna návštěva ročně. U některých pacientů může být interval dokonce ještě delší.

Neexistuje ale jeden správný interval pro všechny. Velkou roli hraje to, jak se o zuby staráte doma – pokud máte dobře nastavenou techniku, vhodné pomůcky a daří se vám povlak pravidelně odstraňovat, můžeme interval návštěv většinou prodloužit.

Není to ale jen o snaze. Někdo může dělat všechno správně a přesto má čištění výrazně složitější. Stěsnané nebo překřížené zuby, hůře přístupná místa, protetické práce nebo jiná anatomická specifika mohou způsobit, že některé plochy nejdou dokonale vyčistit ani při opravdu pečlivé domácí péči. V takovém případě může dávat smysl vidět se častěji – ne proto, že byste něco dělali špatně, ale proto, že vám to vaše zuby zkrátka neusnadňují.

Roli mohou hrát i výrazné pigmentace. U někoho se tvoří velmi rychle například v souvislosti s kouřením, kávou, čajem nebo dalšími návyky. Pokud vám vadí esteticky, můžeme jejich odstranění naplánovat i dříve než za rok. U silných kuřáků navíc nejde jen o pigmentace – kouření se významně podílí i na zdraví dásní a parodontu, a proto někdy doporučujeme častější kontroly.

Parodontologičtí pacienti

U pacientů s parodontitidou bývá zpočátku potřeba kontroly častěji.

Ve většině případů zvládneme hlavní ošetření během jedné návštěvy. Pokud pacient následně dobře čistí, zánět ustupuje, dáseň se stáhne a mohou se nám zpřístupnit místa se zubním kamenem, která byla při prvním ošetření ještě skrytá.

Proto si takového pacienta často zveme přibližně za půl roku na kontrolu a případné dočištění.

Někdy je ale zubní kámen velmi rozsáhlý nebo pevně ulpívající a k tomu, abychom vytvořily opravdu čistý výchozí stav, potřebujeme dvě nebo více návštěv v kratším intervalu. Další frekvenci pak nastavujeme podle toho, jak se stav vyvíjí.

Děti

U dětí nám při dobře zvládnuté domácí péči většinou stačí dentální hygiena jednou ročně.

Pokud má dítě nebo dospívající rovnátka a domácí hygiena zatím není ideální, doporučujeme zpravidla kontrolu přibližně dvakrát ročně.

Interval tedy neurčujeme podle kalendáře, ale podle toho, co skutečně potřebujete. Čím lépe funguje domácí péče a čím příznivější jsou podmínky v ústech, tím méně často nás zpravidla potřebujete – a přesně to je náš cíl.

Zpět na přehled dotazů ↑

Má dentální hygiena smysl, když mám korunky, implantáty nebo rovnátka?

Ano – a často je právě v těchto případech potřeba věnovat domácí hygieně ještě větší pozornost.

Bakteriím obsaženým v zubním povlaku je totiž v zásadě jedno, jestli mají před sebou vlastní zub, keramickou korunku, implantát nebo ortodontický aparát. Všechno je součástí prostředí dutiny ústní a na všech těchto površích se může povlak zachytávat.

Korunky, můstky a další protetika

I když se zubní lékař a zubní technik snaží vytvořit práci co nejpřesněji, vznikají v ústech nové přechody, okraje a hůře dostupná místa – například kolem korunek, pod můstky nebo v místech, kde protetická práce navazuje na vlastní zub.

Právě tam se může povlak snadněji zachytávat. Samotná korunka se sice nezkazí, ale vlastní zub pod ní ano a zánět může vzniknout také v okolních dásních a parodontu.

Implantáty

U implantátů často používáme jednoduché přirovnání: když si pořídíte Mercedes, pořád je to auto a také potřebuje servis.

Implantát sice nemůže dostat zubní kaz, ale tkáně kolem něj mohou onemocnět. Povlak a bakterie se kolem implantátu tvoří stejně jako kolem vlastních zubů a dlouhodobý zánět může poškodit tkáně, které implantát drží.

Proto má smysl o implantát pečovat minimálně stejně pečlivě jako o vlastní zuby – často ještě pečlivěji.

Rovnátka

U rovnátek je situace podobná. Ať už máte klasický fixní aparát nebo průhledná fóliová rovnátka, přibývají další místa, kde se může povlak zachytávat.

U fixních rovnátek jsou to zámečky, drátky a jejich okolí. U fóliových rovnátek zase zuby tráví velkou část dne zakryté fólií, takže je důležité nasazovat ji na opravdu čisté zuby.

Proto u ortodontické léčby doporučujeme domácí péči věnovat zvýšenou pozornost a přizpůsobit jí také používané pomůcky.

Dentální hygiena v těchto případech není jen o odstranění toho, co už se vytvořilo. Především společně hledáme způsob, jak všechny nové a hůře dostupné plochy účinně čistit doma, aby korunky, můstky, implantáty nebo rovnátka vydržely bez zbytečných komplikací co nejdéle.

Zpět na přehled dotazů ↑

Od kolika let mají děti chodit na dentální hygienu?

Na dentální hygienu můžete s dítětem přijít klidně už kolem tří let. V tomhle věku ale většinou neočekáváme, že absolvuje kompletní ošetření.

První návštěva může být hlavně seznamovací. Dítě se podívá do ordinace, povozí se na křesle, nechá si prohlédnout zuby – a někdy také ne. :) Pro nás je v tomto věku velmi důležitá především práce s rodiči. Projdeme společně techniku čištění, vhodné pomůcky a podle potřeby vybereme také pomůcky pro čištění mezizubních prostor.

Zhruba od pěti až šesti let už většinou začínáme s vlastní dentální hygienou. Vždy se ale přizpůsobujeme konkrétnímu dítěti. Některé děti bez problémů zvládnou celé ošetření, jiné potřebují více času.

Držíme se jednoduchého pravidla: při každé návštěvě se zkusit posunout alespoň o malý kousek dál.

Poprvé třeba zvládneme jen vyšetření. Příště přidáme zaleštění několika zubů, podle potřeby lokální fluoridaci a při další návštěvě zase něco navíc. Nemusíme za každou cenu při první návštěvě zvládnout celou dentální hygienu.

Důležité je, aby si dítě postupně zvyklo na prostředí, nástroje i samotné ošetření a odcházelo s pocitem, že návštěvu zvládlo. Z malých kroků se pak velmi často stane úplně běžná dentální hygiena.

A jen pro upřesnění: dentální hygiena nenahrazuje pravidelné prohlídky u zubního lékaře. První návštěva zubního lékaře se doporučuje už po prořezání prvních zubů, tedy většinou přibližně kolem prvního roku dítěte.

Zpět na přehled dotazů ↑

Jsem těhotná a často zvracím. Mám chodit na dentální hygienu a kdy si čistit zuby?

Rozhodně ano. Těhotenství není důvod dentální hygienu vynechávat – naopak hormonální změny mohou způsobit, že jsou dásně náchylnější k zánětu a krvácení.

Pokud vám ale bývá nevolno, není potřeba se do návštěvy nutit právě v období, kdy je vám nejhůř. Objednejte se ideálně na dobu, kdy už nevolnosti ustoupí nebo alespoň víte, ve kterou část dne je snášíte nejlépe.

A jedna důležitá věc: po zvracení si zuby nečistěte hned.

Žaludeční šťávy jsou silně kyselé a po kontaktu s nimi je povrch zubů dočasně náchylnější k poškození. Pokud bychom k působení kyselin okamžitě přidali ještě mechanické čištění kartáčkem, můžeme opotřebení zubů zbytečně podpořit.

Po zvracení si proto nejprve vypláchněte ústa obyčejnou vodou. Pokud vám vadí nepříjemná chuť v ústech, můžete použít také vhodnou ústní vodu nebo si dát žvýkačku bez cukru, která podpoří tvorbu slin.

S čištěním zubů počkejte alespoň 30 minut, ideálně přibližně hodinu.

Stejné pravidlo neplatí jen v těhotenství. Je vhodné pro každého, kdo opakovaně zvrací nebo se mu žaludeční kyseliny dostávají do úst například při refluxu.

Zpět na přehled dotazů ↑

Jakou bělicí zubní pastu si mám vybrat?

Nejdříve je dobré rozlišit bělení zubu a odstranění povrchových pigmentací. Není to totéž.

Pokud chcete skutečně změnit vlastní odstín zubu, běžná „bělicí“ zubní pasta toho většinou není schopna. V Evropské unii mohou volně prodejné přípravky pro dutinu ústní obsahovat maximálně 0,1 % peroxidu vodíku přítomného nebo uvolněného. Vyšší koncentrace používané pro skutečné bělení jsou již legislativně omezené.

Většina bělicích past proto funguje především tak, že odstraňuje povrchové pigmentace například od kávy, čaje, červeného vína nebo kouření. To může způsobit, že zuby vypadají světlejší, jejich vlastní odstín se ale nemusí změnit.

K odstranění pigmentací mohou pasty využívat abrazivní částice. A právě tady je potřeba určité opatrnosti. Vysoce abrazivní pasta používaná dlouhodobě může přispívat k opotřebení povrchu zubu a zvýšení jeho drsnosti. Zejména v oblasti obnažených zubních krčků může nadměrná abraze přispět také ke zvýšené citlivosti.

Neznamená to ale, že každá pasta s označením „whitening“ automaticky poškozuje zuby. Existují i přípravky využívající jiné mechanismy – například polyfosfáty, enzymy nebo optické pigmenty – a jednotlivé pasty se mohou svou abrazivitou výrazně lišit.

Zvláštní opatrnost bychom doporučily u past a prášků s aktivním uhlím. Jejich bělicí účinek není podle současných studií lepší než u běžných alternativ a některé z nich mají poměrně vysoký abrazivní potenciál.

Pokud máte zuby zabarvené kávou, čajem nebo kouřením, je často šetrnější odstranit pigmentace profesionálně při dentální hygieně než se je snažit dlouhodobě „obrušovat“ agresivní pastou.

A pokud je vaším cílem skutečně světlejší odstín zubů, samotná bělicí pasta profesionální nebo kontrolované domácí bělení nenahradí.

Zpět na přehled dotazů ↑

Máte další otázku?

Ozvěte se nám.

Rády s vámi probereme, co vás zajímá.